Když přijdete k lékaři s nějakým zdravotním problémem, je nutné, aby určil, jestli je virového nebo bakteriálního původu. Co totiž zabírá na viry totiž nemusí zabírat na bakterie. A naopak. Jaké další rozdíly mezi nimi existují? A dá se vzniku virového onemocnění nějak předcházet?
Viry, bakterie a další patogeny jsou všude kolem nás. A to i přesto, že si to mnohdy vůbec neuvědomujeme. Jenže, pak stačí souhra nešťastných okolností, nebo krátkodobé oslabení imunitního systému a mohou v našem těle způsobit opravdickou neplechu.
Už jste ale někdy přemýšleli nad tím, jaké existují rozdíly mezi nemocemi, které jsou způsobené bakteriemi a viry? A dá se virovým infekcím nějak předcházet?
Všechny důležité informace, které by vás mohly při boji s viry zajímat, vám nabídneme níže.
Co jsou to virová onemocnění?
Virové onemocnění je způsobeno virem. Bohužel, mnohdy jde o velmi agresivní a nebezpečné nemoci, na které v současné době neexistuje žádný účinný lék. (Nyní mluvíme například o onemocnění virem HIV, který může po určité době vyvolat onemocnění AIDS.) Také ale známe virové průjmy, či spalničky.
Jakmile se virus dostane do lidského těla, dojde k jeho replikaci. (Z toho důvodu v běžném životě používáme termín virální šíření, kdy se něco dostane hodně rychle mezi velkou masu lidí.) V některých případech se mohou hostitelské buňky poškodit a rozpadnout. Na virová onemocnění se nemohou používat antibiotika, protože ta se dají použít jenom na nemoci, kterou způsobily bakterie. Na viry se používají antivirotika.
Virové nebo bakteriální onemocnění?
To mnohdy neví ani lékař. Z toho důvodu může požadovat odběr vzorků, které určí druh infekce. Podle výsledku pak přizpůsobí způsob léčby.
Kdybychom se ale měli podívat na nějaké základní rozdíly mezi bakteriálními a virovými infekcemi, mimo použití antibiotik je rozdíl i v tom, že viry jsou mnohem menší než bakterie. Bakterie navíc mohou žít i v lidském těle. Bez toho, aby na něj měly negativní vliv. Známe například přátelské bakterie, které žijí ve střevech.
Oproti tomu, viry jsou v podstatě paraziti a žádným způsobem nepřispívají k blahu svého hostitele. Také mají z určitého pohledu mnohem větší potenciál zabíjet.
Která onemocnění jsou nejčastější?
Virová onemocnění se od sebe mohou velmi různit. Z toho důvodu si zkusíme uvést několik jejich představitelů, se kterými se můžeme nejčastěji setkat.
Mezi nemoci, které jsou způsobené viry, řadíme:
- Chřipku
- Nachlazení
- SARS
- COVID-19
- Rotavirovou infekci
- Norovirovou infekci
- Pátou nemoc
- Spalničky
- Neštovice
- Pásový opar
- Zarděnky
- Genitální bradavice
- Ebolu
A mnoho dalších. Včetně žluté zimnice, virové encefalitidy a meningitidy či vztekliny.
Jak jim předcházet
Tato otázka je velice složitá, protože viry se mohou přenášet širokým spektrem cest. Pokud jde o pohlavně přenosné choroby, nejlépe uděláte, když se necháte pravidelně testovat. Dokud nebudete mít testy hotové, s protějškem používejte kondom, který je nejúčinnější ochranou přenosu pohlavních chorob. (Mimo abstinenci.) Velké riziko podstupují i uživatelé drog. Zvlášť ti, kteří sdílejí injekční stříkačky.
Když ale odhlédneme od extrémů, kvalitní prevenci představuje časté umývání rukou teplou vodou a mýdlem. Pokud nemáte místo pro mytí rukou po ruce, mějte alespoň ubrousky, nebo dezinfekční přípravek na ruce. Dále je vhodné nebýt v kontaktu s lidmi, kteří jsou zjevně nemocní.
V neposlední řadě je důležitou součástí prevence je posilování imunitního systému. Nejen otužováním, cvičením či dostatečným spánkem. Tělo potřebuje i vitamíny a další živiny.
Silnější imunitní systém za jakéhokoliv počasí
